Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Optická koherenční tomografie u roztroušené sklerózy.
Lízrová-Preiningerová, Jana ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Spektrálně doménová optická koherenční tomografie (SD-OCT) je neinvazivní zobrazovací metoda, která na základě analýzy infračerveného paprsku odraženého od vrstev tkáně umožňuje detailní zobrazení vrstev sítnice. Nervové buňky sítnice pochází z neuroektodermu a odráží se v nich proto pomalu progredující změny související s neurodegenerací CNS, i akutní poškození nervových struktur následkem zánětu očního nervu. Tato práce v první části uvádí zobrazovací protokol a standardy kvality snímků pro použití SD-OCT v oboru roztroušené sklerózy (RS). V další části představujeme SD-OCT měření v roli biomarkeru progrese u RS. V multicentrické studii jsme ukázali, že již při jednom měření tloušťky peripapilární vrstvy retinálních nervových vláken (RNFL) napříč studovanou populací má tloušťka RNFL prognostickou hodnotu pro odhad rizika progrese EDSS v následujících pěti letech. Pacienti v nejnižším tercilu tloušťky peripapilární RNFL měli 2x vyšší riziko progrese invalidity oproti pacientům zařazených do vyšších tercilů RNFL. Druhá prezentovaná studie testovala, zda je anamnéza zánětu očního nervu (ON) u RS rizikovým faktorem pro míru degenerace RNFL v následujících letech. Studie potvrdila, že dlouhodobé změny tloušťky RNFL probíhají v očích po ON zcela stejně jako v očích bez anamnézy ON. To znamená, že v...
Imunosuprese u aktivní roztroušené sklerózy: kombinovaná léčba interferonem beta a azathioprinem a monoterapie fingolimodem.
Tichá, Veronika ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Laczó, Jan (oponent)
Úvod: Přidání druhého léku byla cesta k dosažení klinické stabilizace roztroušené sklerózy u řady pacientů léčených monoterapií s přetrvávající klinickou aktivitou. Moderní imunosupresivní léčba používá monoterapii léky se specifičtějším mechanismem účinku. Pacienti a metody: Tato retrospektivní observační studie sledovala dva soubory pacientů, kteří měli i přes zavedenou dlouhodobou léčbu vysokou aktivitu nemoci. První soubor zahrnoval 85 pacientů s aktivní roztroušenou sklerózou, kteří byli léčeni monoterapií buď interferonem beta nebo azathioprinem, a byl jim přidán azathioprin nebo interferon beta jako druhý lék. U všech pacientů byla hodnocena 5letá data a v podskupině 23 pacientů i 10letá data. Do druhého souboru bylo zařazeno 126 pacientů převedených z interferonu beta nebo glatiramer acetátu na fingolimod. U všech pacientů v tomto souboru byla k dispozici 1letá data a u 53 z nich i 2letá data. V obou souborech pacientů byly po přidání druhého léku nebo eskalaci léčby hodnoceny klinické parametry (četnost relapsů, disabilita) a v prvním souboru také laboratorní hodnoty a výskyt nežádoucích účinků. Výsledky: přidání druhého léku k monoterapii vedlo k poklesu četnosti relapsů o 1,5 ročně po celou dobu sledování, tedy 5, resp. 10 let. Nebyl pozorován žádný vliv na míru invalidity. Současně...
Various ways of therapeutic influence on multiple sclerosis
Chalachanová, Katarína ; Posová, Helena (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Roztrúsená skleróza je autoimunitné demyelinizačné ochorenie. Postihuje mladých dospelých, môže však prepuknúť aj v zrelom veku. Spôsobuje trvalú invaliditu pacientov. RS sa vyskytuje u mladých dospelých vo forme relaps-remitentnej RS, ktorá takmer vždy neskôr prechádza na sekundárnu progresívnu formu. Súčasná terapia tento prechod brzdí, ale je otázkou, či ho dokáže zastaviť. U starších pacientov sa RS prejavuje od začiatku ako primárna progresívna forma. Vzácny je výskyt progresívnej-relabujúcej RS. Priebeh ochorenia je individuálny, takisto ako reakcia na liečbu. V súčasnosti je registrovaných 5 liekov vyvinutých a určených priamo na liečbu roztrúsenej sklerózy. Väčšina týchto liekov znižuje počet relapsov, spomaľuje progresiu fyzického handicapu a tlmí aktivitu zápalových ložísk v CNS. Táto práca ponúka súhrn informácií o momentálne dostupných liekoch. Dôraz je kladený na vysvetlenie mechanizmu imunomodulačných a neuroprotektívnych účinkov. V posledných dvoch kapitolách sa nachádza stručný prehľad monoklonálnych protilátok a orálnych liekov, ktoré práve podstupujú klinické skúšky. Kľúčové slová: roztrúsená skleróza, interferón-β, glatiramer acetát, natalizumab, mitoxantron, fingolimod, kortikoidy

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.